Zajímavosti ze světa motorů

Autoalarmy a zabezpečení automobilů

Přídavná zabezpečovací zařízení pro automobily jsou dnes prvkem, bez kterého si život neumíme představit. Pro lepší orientaci uvádíme stručný náčrt jejich vývoje a popis funkcí.

Alarmy

První elektronická zabezpečovací zařízení (alarmy) se začala objevovat začátkem sedmdesátých let. Byla to vlastně jednoduchá spínací relé, připojená na dveřní kontakty a troubení. Alarm se zapínal a vypínal prostřednictvím spínací skříňky na karoserii vozidla nebo skrytým vypínačem. Ten býval nejčastěji umístěný přímo ve vozidle. Časovací relé tak spustilo poplach až po určité době od otevření dveří.

Vrcholem zabezpečovací techniky tehdy bylo relé přerušující přívod proudu k indukční cívce, případně spouštěči. Takové systémy nabízelo více výrobců (například Bosch), k průkopníkům patří italská firma Orvel, jejíž první výrobky se datují do roku 1971.

Jak se zloději aut zdokonalovali v překonávání zabezpečovacích zařízení, tak se alarmy postupně vylepšovali. Dveřní kontakty se doplňovali nárazovými snímači, ultrazvukovým „radarem”, alarmy dostávaly osobité sirény anebo samostatné záložní zdroje napájení. Ochranu před odtažením automobilu bez jeho otevření zabezpečovaly polohové snímače.

Zabezpečovací zařízení do automobilu

S prudkým nárůstem krádeží automobilů na konci osmdesátých let nastal i rozmach autoalarmů. Po technické stránce se definitivně prosadilo používání dálkového odemykání a zamykání, které zároveň zapínalo nebo vypínalo alarm.

Převážná většina výrobců se koncentrovala v Itálii, která hrála prim v této oblasti kriminality. Nepřetržitý zápas mezi výrobci a zloději podmínil vysokou úroveň know-how, které dosáhli italští výrobci. Za zmínku stojí značky Piranha, GT (Getronic) a Meta. V Německu patří k největším výrobcům Bosch (systémy Bloktronic).

V průběhu vývoje se autoalarmy rozdělili na dvě základní skupiny - kompaktní a komponentové. První skupina má elektronickou řídící jednotku integrovanou přímo do sirény, někdy i v kombinaci se záložním zdrojem elektrické energie. Kompaktní autoalarmy se vyznačují jednoduchou montáží. K jejich principiálním nevýhodám patří menší odolnost vůči vyřazení z provozu - zloděj může alarm umístěný v motorovém prostoru hrubou silou poměrně snadno zlikvidovat. Alarm umístěný v motorovém prostoru je také vystavený velkému kolísání teploty a vlhkosti, což klade vysoké nároky na celkovou kvalitu konstrukce.

Komponentové alarmy mají centrální řídící jednotku umístěnou na skrytém místě v kabině vozidla a v motorovém prostoru je pak pouze samotná siréna. Složitější montáž je zpravidla vyvážena větší spolehlivostí.

Půjčovna nákladní techniky a užitkových vozů do i nad 3,5 tuny: Půjčovna nákladních vozidel

Moderní autoalarmy obsahují větší počet senzorů, například optoelektronické snímače nebo mikrovlnný radar pro ochranu kabiny vozidla, senzor rozbíjení skla a rozličné nárazové (otřesové) senzory, které pracují na piezoelektrickém nebo magnetickém (magnetodynamickém) principu. Standardem moderního alarmu je současné ovládání centrálního zamykání vozu a alarmu. Některé alarmy jsou vybaveny i funkcí samočinné aktivace po určité době od opuštění vozidla.

Většina alarmů má i možnost dálkového zapnutí sirény pro přivolání pomoci při napadení řidiče mimo vozidlo.

Instalace autoalarmu v automobilu

Rozšíření alarmů s radiovým dálkovým ovládáním vedlo k vynalezení rafinovaných způsobů deaktivace s použitím moderních elektronických prostředků. Jejich cílem bylo nasimulovat příslušný kód rádiového signálu. Kromě možnosti „nahrání” kódu při zapínání a vypínání alarmu majitelem vozidla se začali používat i tzv. scannery, které na příslušné frekvenci vysílaly v rychlém sledu různé digitální kódy s cílem „trefit” ten správný. Výrobci alarmů na to reagovali tzv. EPS-ochranou (neboli AntiScan), která v případě zachycení několika nesprávných signálů alarm na určitou dobu zablokovala.

Tato ochrana následně přivedla zloděje k používání tzv. code-grabberů. Toto zařízení nahraje příslušný, sebedokonalejší kód při zapínaní alarmu majitelem vozu a v případě potřeby ho dokáže reprodukovat. Možnou ochranou proti takovéto „krádeži” kódu je použití proměnlivého - cyklického (rolling) nebo nahodilého (random) kódu signálu. U proměnlivého kódu velmi záleží na tom, jak rafinovaně je zakódovaný algoritmus, podle kterého se kód mění. Nejdokonalejší zařízení používané zloději jsou totiž schopné z více nahraných signálů jednoho vysílače zrekonstruovat i některé proměnlivé kódy.

V souvislosti s ochranou před nahráním kódu je důležitým prvkem servisní vypínač, který umožňuje při odevzdání automobilu do servisu natrvalo vypnout alarm a tím zabránit eventuální duplikaci kódu nepovolanou osobou.

Imobilizéry

V souvislosti s vývojem elektronických zabezpečovacích systémů nesmíme opomenout imobilizéry. Impulzem pro rozvoj těchto zařízení byly legislativní změny týkající se náhrady škody německými pojišťovnami v případě krádeže vozidla, které vstoupili v platnost v polovině roku 1993.

Podle těchto předpisů se pro uznání náhrady v plné výši ceny automobilu vyžaduje, aby byl vybaven samočinně se aktivujícím zařízením - imobilizérem, který po vypnutí motoru přeruší minimálně tři okruhy, potřebné pro jeho chod (např. spouštěč, zapalování, dodávku paliva). Pružná reakce výrobců autopříslušenství byla brzy vystřídána rozčarováním. Praktické zkušenosti totiž ukázali, že mnohé imobilizéry první generace, určené pro dodatečnou montáž, dokázal šikovný zloděj překonat za necelou minutu. Nejdokonalejší ochranu tímto způsobem poskytují imobilizéry, zasahující kódovaným signálem přímo do systému elektronické řídící jednotky motoru. Tyto typy imobilizérů začali sériově jako první montovat do svých automobilů němečtí výrobci. Pro univerzální montáž jsou vhodné hlavně imobilizéry s kontaktním elektronickým klíčem, které používají proměnlivý kód.

Mechanické zábrany

K nejstarším prvkům na ochranu automobilů před krádeží (když pomineme tajné vypínače přívodu proudu do indukční cívky) patří mechanické zábrany. Nejrůznější uzamykatelné tyče na zamčení volantu a pedálů se prodávají mnoho desítek let. Růst počtu krádeží motorových vozidel v devadesátých letech rozvinul i fantazii výrobců těchto zařízení. Stupeň ochrany, které mobilní zamykací zařízení poskytují je velmi nízký. Hlavní slabinou bývá jejich zámek, který často za několik sekund dokáže překonat průměrný bytový zloděj.

Jak ukazují testy uskutečněné zahraničními odbornými časopisy (např. Auto Moto und Sport, Mot), je i jejich mechanická odolnost velmi nízká. Už běžně dostupné nářadí umožňuje takovou mechanickou zábranu lehce přestřihnout. Principiální slabinou i nejkvalitnějších zařízení na uzamykání volantu je však možnost rozříznutí volantu samotného. Proto z mechanických zábran poskytují největší ochranu pouze ty statické, pevně zabudované ve vozidle, které uzamykají řadicí páku automobilu.

AC Půjčovna - pronájem dodávek po celé ČR

AC půjčovna slouží jako přední autopůjčovna dodávek a půjčovna užitkových vozů. K zapůjčení nabízí bezpočet typů užitkových aut do 3,5 t, pronajme Vám dodávky ve všech větších městech (např. Brno, Praha, Ostrava, Olomouc)

Užitkové vozy a auta všech typů a značek

Mezi nejžádanější užitkové vozy patří bezesporu dodávky Ford Transit. Bazar AC Dodávky pak vozidla Ford a další použitá auta a užitkové vozy nabízí i k prodeji - navštivte bazar ACdodávky.cz.